Během 80tých let vyrobil zakladatel firmy pan Vácha přibližně sto kytar nebo baskytar a tím si vybudoval pověst jednoho z nejlepších kytarových stavitelů v tehdejším Českoslovenku.
A tak se město Zlín stalo celorepublikovým „středobodem té doby“ pro všechny muzikanty.
Přesto, že komunistický režim zakazoval veškeré podnikání radost ze stavění nedostupných nástrojů byly pro dva kamarády tak silné, že spolu založili „ilegální sklepovou firmu“ s vlastním logem.
Začátkem 90. Let se vypravil do vesničky Velké Němčice kde se potkal s dalším stavitelem, ovšem akustických kytar, Františkem Furchem a v podstatě „naše spolupráce a hlavně kamarádství probíhá do dnešních dnů“.
Od roku 1987 prošlo pod rukama pana Váchy téměř tisíc „kousků“.
Mezi dodavateli kytar na zakázku patří v republice mezi naprostou špičku. Rád přitom upozorňuje na fakt, že kytary se nevyrábí, ale staví. „To je velký rozdíl, kytary vyrábí možná některé firmy, ale já ne. To je zcela jiná práce, jednotlivé díly k sobě musí pasovat a jde opravdu o stavbu,“vysvětluje pan Vácha.
Radim Hladík, Radek Pastrňák, Vlasta Redl, Petr Vavřík i další hudebníci české scény mají jedno společné. Na svých koncertech hrají na nástroje , které vzešly z dílny pana Josefa Váchy.
„Všechny nástroje, které jsem kdy postavil, jsem stavěl s láskou a mám je všechny rád. Pokaždé mám radost, když se mi některá vrátí odkudkoliv k seřízení. Ale za svůj „majstrštyk“ považuji sedmistrunnou baskytaru pro Peťu Vavříka. „
My se snažíme pokračovat v rodinné tradici a uspokojovat naše zákazníky tím nejlepším servisem který se od mistra účíme.
Mezi naši nejoblíbenější spolupráci samozřejmě patří firma Furch, se kterou nás pojí společné začátky i dlouholeté přátelství napříč generacemi.